Vytisknout si dnes něco není ani trochu složité. Člověk si jednoduše někde koupí tiskárnu (zpravidla jen nějaké to menší zařízení a nikoliv celou továrnu téhož označení, pochopitelně) a může se s chutí pustit do díla.
Ovšem onu chuť nejednou vzápětí vystřídá určitá pachuť a nakonec klidně i nechuť. Protože ne vždy je to, co vyjde z tiskárny, takové, jaké by to dotyčný jedinec očekával.
Proč je tomu tak?
Jednoduše proto, že ani ta sebedokonalejší tiskárna nedokáže dělat zázraky, je-li v ní použita nekvalitní náplň. Tedy toner, cartridge nebo inkoust. I na volbě takové zdánlivě banální náplně záleží, je-li výsledek dokonalý či nikoliv.
Pokud tak chce někdo vytvářet dokumenty, fotografie, ale i jakékoliv jiné tisky v té nejdokonalejší kvalitě, musí sázet na náplně, které
a) jsou originální či kompatibilní s tou kterou tiskárnou,
b) mají známou značku
c) a pocházejí od důvěru vzbuzujícího kvalitou proslulého výrobce.
Jenom ty dokážou zaručit plnou spokojenost s výsledky. A navíc jsou to ony, jež ve srovnání s pochybnými imitacemi vítězí na celé čáře i v otázkách výdrže, tedy množství vytištěného materiálu, a jež také zaručují nejdelší možnou životnost tiskárny, v níž jsou použity.
A je mezi námi stále více lidí, kteří to vědí. A proto při výběru náplně sázejí na LC-1240 nebo jiné obdobně kvalitní druhy. Protože s nekvalitními tisky už se dnes prakticky nedá prosadit, to, co je podřadné, už se nesetká s kladnou odezvou ani od publika, ani od autora samotného. Každý chce jen to nejlepší, má-li se rozhoupat k tomu, aby tomu věnoval svoji pozornost, svůj drahocenný čas.
A proto bychom neměli podléhat pozlátku v podobě dobře vypadajících obalů, které v sobě ukrývají často neznámo vlastně co, neměli bychom sázet výhradně jen na nejnižší ceny, které jsou typické právě pro něco druhořadého, co by dráže nikdo nekoupil. Protože bez dokonalé náplně je nejednou skoro lepší netisknout raději nic.