Je ve zvyku, že výdaje domácnosti neplatí žena.
Představte si, že jdete v obchodním centru a vidíte naproti sobě krásnou mladou slečnu, která jde bok po boku se starším mužem, který ne například menší než ona a trochu zakulacený a tak dále. Většina z nás si myslí, že jde slečně jen o peníze. Tak to vůbec nemusí být, protože láska je, jak se říká, slepá. Každopádně to tak většinou bohužel je. V dnešní době mají všichni rádi peníze a občas dokonce více, než by měli. Lidé jsou schopni vyměnit peníze i za rodinu nebo lásku.
Ale co když jdete v obchodním centru a vidíte starší dámu s mladým, svalnatým a sympatickým mužem po boku? Tento pohled není tak moc obvyklý a nesetkáváme se s ním tak často, ale i s takovým případem se můžeme setkat.
Mnoho mužů je líných, nechtějí pracovat a chtějí jen ležet na gauči, koukat na fotbal, popíjet pivko a jíst brambůrky. Takoví muži pak hledají způsob, kterým realizovat svůj velký sen, který je zároveň jejich životní misí. Starší osamělá žena, která touží po lásce, je správným řešením. Muž ženě dá lásku a ona jemu peníze. Většinou nemají ženy velké sebevědomí, takže se snaží si muže udržet, a to i přes to, že vědí, na čem jsou. Kupují muži dárky, nevadí jim jeho nedostatky a podobně. Ale může to takhle fungovat donekonečna? Ne. Každému někdy dojde trpělivost a vybuchne. Někomu to trvá déle, někomu kratší dobu.
Závěrem bych ráda zmínila to, že člověk nemůže mít radost z něčeho, co vlastně on sám nezískal. Když si někdo zakoupí předmět za peníze, které vydělá díky úsilí, které vyvine, má z toho doopravdy radost a zahřeje ho to u srdíčka, zatímco když si to koupí za cizí peníze, může mít radost, ale u srdíčka ho to nezahřeje. Jak se říká, práce šlechtí. Každý by měl pracovat díky vlastnímu potěšení, které to přináší a lenost je ta nejhorší vlastnost.